ÚŘADY

 

Veřejný soud u Obvodního soudu pro Prahu 2 v místnosti 301/II.patro, Francouzská 19, soudkyně Mgr.

Martina Weissová. Pátek 19.října 2018

HUTKA § STORY 14

19.listopadu proběhlo první jednání u Městského soudu v Praze ve věci vaší žaloby na pana Jaroslava Hutku týkající se ochrany vaší osobnosti. Jaký je vývoj.

Po více než dvaceti letech výmyslů pana Hutky jsem jej zažaloval. Očekával jsem, že mu zchladne hlava až se seznámí se svým svazkem u StB, ale opak je pravdou. Prvé soudní projednávání proběhlo za rok a 3/4 od podání žaloby. Nejedná se o peníze vyjma nákladů na právní zastoupení. Dokonce jde o jediný Hutkův výpad v textu 30.ledna 2017 na zpravodajském portálu Novinky.cz. Omluva by v tichosti spláchla jeho choulostivé kroky za normalizace a současně by směřovala například k novinářům Novinek.cz, které uváděl v omyl.

Podle zákona č.287 ze dne 15.11.2018, kterým se mění zákon č.40/2009 kdo předloží listinný nebo věcný důkaz, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, jak bude psáno dále, bude potrestán od dvou let výše. Na Hutkových stránkách vystaveny byly a převzala je i televize.

Jaké choulostivé kroky ?

Za normalizace musel každý hudebník hrající za peníze projít zkouškami před komisemi. Pak jej evidovala agentura, která pořadatelům koncertů ručila, že se hudebník vůbec dostaví a jaký má smluvní nárok na honorář. To bylo důležité např.pro pořádání Pražských jazzových dnů Jazzovou sekcí, kde se vystřídalo více než sto kapel. Tyto údaje byly součástí formuláře, kde pořadatel ručil, že zaplatí nejenom profesionála, ale i pronájem, služby, dodrží stanovený termín, jaká bude výše vstupného, ručil za majetek třeba pražské Lucerny i jak uhradí penále za odřeknutý koncert.

Jaroslav Hutka se podobné zkoušce vyhnul. Dne 25.5.1974 napsal přezkušovací komisi, že ještě není dostatečně připraven. Mohl však vystupovat zadarmo, ale pokračoval, dokonce v dlaňovkách. Hospodářská kriminálka zahájila rutinní šetření ve věci nedovoleného podnikání, jako u kohokoliv jiného. Za deset let jsem byl takto vyšetřován a odsouzen i já. To však už byl pan Hutka fešácky v závětří železné opony.

Pěvec prošel bezpočtem výslechů, jako každý z nás. Vandroval po republice a hlášení o černotách šla do Prahy. Přicházela i udání o kritice socialistického zřízení. Až v  září 1976 vnitro rozhodlo jeho podnikání komplexně provětrat. Všechny odbory kultury v republice byly upozorněny na možný nezdaněný příjem. Ředitelům obou hudebních vydavatelství zakázali Hutku vydávat a stejně tak knihy, vystupování v televizi a rozhlase. Krátce: obvyklý policejní rozjezd.

Například od 27.9.1976 byly na Hutku nasazení tajní informátoři Jiřina a Rada. V rozhlase a televizi Václav, pověřený evidencí Hutkových honorářů. Vydavatelství knih vše zablokovala od 17.9.1976. Ředitelé gramofonových firem byli navštíveni policisty aby zastavili výrobu a distribuci Hutkových písní. Panton, kde jsem pracoval, je nevydával. O všem se dochovaly záznamy. Šetření se automaticky týkala sociálního a důchodového zabezpečení a odvodu daní.

Hutkovo tvrzení, že jsem způsobil, aby bylo zničeno 20 tisíc LP desek Supraphonu se skupinou Šafrán , na kterých tento substrát hrál, je totální demence. Výroba LP Šafránu byla zastavena v roce 1977 a to přípisem ministerstva kultury z 2.6.1977, cit. Hutka pozbyl oprávnění k veřejným vystoupením a nadále vystupuje za úplatu. Navíc 4.srpna 1977 na Hutku spadl trestňák nad pět let za černotu a mohl nejdál tak na konec Neklanovy ulice.

Hutkův signální svazek z 13.9.1976 má však další horký bod, cit. Dále provést s Hutkou tzv. Profylaktické opatření, tedy – jak se píše – získat Hutku ke spolupráci s StB. Hutka se zavázal, že nebude vést řeči proti režimu a krycí jméno Zpěvák bylo na světě.

.

Byl však formálně stále postihován.

Existují Hutkovy bájné lži a výkreslená leporela státní bezpečnosti. Např. 12.května 1977 do protokolu prásknul, že mu gramofonové nahrávky v Supraphonu zajišťuje Jiří Havelka, producentem je pan Nečas, že za vystoupení v Pražské Rychtě dostává dvě až čtyři stovky na ruku od ředitele, peníze tečou i od pana Váni, který, jak Hutka doplňuje, je výtvarníkem a je mu asi třicet, hodně informací – pokračuje Zpěvák – by prý policii řekl Jan Pallas. Platí jej i pan Kučera z Hi-Fi klubu, v Divadle hudby je to zase pan Konečný atd. Pětistránková výpověď se hemží organizacemi a každý list dole krasopisně: četl a souhlasí Jaroslav Hutka.

Hutka nečekal, že za jeho nadějnou „profylaktickou“ spoluprací Zpěváka se mu StB již rok odměňuje zákazy na vše, kam se hne, dokud má co z něj vytěžit…. Že každého, koho udavač z Neklanky jmenuje se stává podezřelým.

Někde jste uvedl zmínku o Ústředním výboru Komunistické strany…

Tento policejní záznam je opravdu lahůdka…Havlíčku, Havle… Hutka byl v epicentru moci. Čtu informaci nadstrážmistra Dramzy od jeho agenta na ÚV KSČ. „Pramen na schůzce dne 22.10.1976 sdělil, že Jaroslav Hutka byl osobně na ÚV KSČ v tiskovém oddělení. Zde si v přítomnosti člena tiskového oddělení ÚV KSČ s. Vrchoty Jiřího stěžoval, že pracovnice ÚV SSM tiskového oddělení nepovolují vydávat dětské povídky a leporela i přesto, že tuto činnost má povolenou a je řádným členem ochranného svazu autorského. Dále navrhoval za sebe i za nakladatelství Orbis vytvoření časopisu pro děti…. Zpráva je informativní, poukazuje na snahu Hutky prosadit se k publikování svých prací“ – tedy prostřednictvím ÚV KSČ.

Čtenáři PL je dnes nesrozumitelné, co zkratka ÚV KSČ znamenala: Od kokpitu v Sojuzu po anonymní hrob v Kobylisích za zdí – tedy: všemocnost nad vším.

Náčelník 3.odboru StB se lekl. Hlášení přeposlal desáté správě ministerstva vnitra. Operativci reagovali, že je chce Hutka vydírat. Prý již mají poznatek, že kdesi vyhrožoval funkcí ředitele Orbisu. To bylo ideologickou svatyní Komunistické strany. Té chtěl Hutka sloužit. Tak hovoří záznam z jeho svazku. Občana, oceněného předloni za boj proti komunismu.

Osobně se domnívám, že Hutkovu stížnost dostal na X.správě v Dejvicích major František Vach. Znali jsme se. Udělal v Jazzové sekci několik razií, dvakrát mne postavil do pozoru a udělil tzv. Výstrahu. Oknem ukázal na auto do Ruzyně. Vach býval prozíravým učitelem a Hutkovu ochotu sloužit komunistům třeba jako šéfredaktor časopisu, odmítl. Riskoval.

Za necelé dva roky totiž vyšle Zpěváka na západ i s manželkou sám ministr vnitra soudruh Obzina a to dokonce rozkazem, jak lze držiteli ocenění za protikomunistický odboj, doložit z Hutkova svazku. Ocenění mu nedal Obzina, ale předloni Stropnický.

Ministr vnitra porušil zákon o cestovních dokladech ?

Nejednalo se o akci Asanace, kterou dnes mávají tzv. Badatelé. Té bylo několik měsíců. Naštěstí seznam k nucenému vystěhování se zatím neobjevil – naštěstí proto, že tímto kanálem mohli být vysíláni spící agenti mezi naši emigraci…

Jaroslav Hutka s manželkou si podali žádost o trvalé vystěhování 10.5.1978. Zpráva se šířila bleskem. Dostat se za kopečky často znamenalo kulku v zádech. Hutkovi se hodlali

– 3 –

vzdát občanství legální cestou. To obvykle trvalo řadu let. Tady dvanáct dnů i s víkendem. Hutka neměl pas a v běhu bylo čerstvé trestní stíhání s výrokem nad pět let – tedy mohl jen na konec Neklanovy ulice – a ejhle brána Západu otevřená.

Do soudních šanonů jsem se zatím nedíval, avšak stačí, že pan Hutka má ve svém svazku zmíněný rozkaz ministra vnitra s datem již z 22.května 1978, cit. …. V souladu s pokyny ministra vnitra ČSSR a 1.náměstka MV ČSSR žádám, abyste ve spolupráci se Správou víz Federálního zabezpečil urychlené provedení nezbytných opatření k vystěhování jmenovaných z ČSSR. Hutkovi dostali do ruky kousek papíru – nikoliv pas.

Vyhli se ostnatým drátům. Jeden se těm zastřeleným diví, proč soudruhu ministrovi také nenapsali… nebo generálmajoru Stárkovi, náčelníku X.správy FMV., který manžele Hotkovy odbavoval. Jejich auto bylo dokonce provázeno kontrarozvědkou kvůli průtahům.

Hutka předtím uspořádal rozlučkovou párty. Pavel Kohout vzpomíná, že 13.října 1978 projížděl jeho ulicí plnou nenápadných civilistů.

Prostě Jaroslav Hutka vzal kramle přesně tak, jak po Listopadu 89 řekl Lidovkám: Aby se to estébáci dozvěděli jako poslední. Nakrklo ho, píše, že to věděli první – od ministra vnitra… Je možné, že se na stejný papír vrátil i do Československa.

Estébácky svazek byl uložen na deset let, tedy do roku 1988, avšak již dva roky předtím jej kdosi z XIV správy StB oživil. Tato správa totiž jistila naše špiony na západě, kteří měli rozvracet emigraci. Třeba okolí Pavla Tigrida.

Tím se dostávám k finančním svazkům podepsaným v zahraničí, k předstírané emigraci do zájmové země, předběžnému odhadu kontrarozvědné činnosti prověřených typů žádajících o emigraci po zahájení akce Klín a třeba na Unijazz během mého věznění. Směrnice pro rozvědnou práci myslela na vše. I tu podepsal ministr Obzina, jako výjezd Hutkovi.

Pan Hutka v obhajobě uvádí, že jste donášel na zpěváka Mertu.

Zdeňka Mertu jsem za normalizace nepoznal. Poprvé hovořil dávno po Listopadu 89. Hutka i Merta krmí novináře hnojem na který sluníčkáři slyší. Tuším, že to hřímá i Hutkův advokát roku 2012 JUDr.Svejkovský, absolvent školy v Plzni. Merta o mne kdesi vynesl, že jsem tvrdil o předsedovi Ladislavu Zajíčkovi z Mladé hudby, že je estébák. Merta však přece ví, že nebyl. Ukázal bych mu úředně ověřený neprůstřelný spis generálmajora Cardy generálmajoru Lorencovi“ „….na základě zjištěných skutečností je připravováno trestní stíhání vedoucích představitelů Jazzové sekce pro kriminální činnost hospodářské povahy. K posílení rozporů v celé organizaci Svazu hudebníků ČSR je využívána Sekce mladé hudby…“ Kdyby se mne Merta zeptal, nemusel to nyní číst v Parlamentkách.

Prvé soudní projednávání bylo tedy odloženo a nařízeno koncentrované řízení. Již pan žalovaný doplnil důkazy?

Ačkoliv pan žalovaný měl dvacet měsíců na doložení důkazů pro svá tvrzení – k soudu si přinesl jediný: Vzduch. Právník roku 2012 sdělil, že důkazů je mnoho a shrbený demonstroval počet roztaženýma rukama. Soudkyně rozteč paží nezměřila, nařídila však žalovanému do 30 dnů spis doplnit o argumenty. Oznámila, že další líčení proběhne až se nový soudce seznámi se spisem; bude vystřídána. Protokolovala objektivně.

Žalovaný koncentrovanou lhůtu dodržel, leč do soudního spisu nevložil úředně ověřené důkazy, zato se na devíti stranách i s titulem a širokým řádkováním věnuje legislativní beletrii a vynášením svého klienta za boj proti komunismu, zásahům žalobce do osobnostních práv „všech, kteří žalobci věřili, dávali mu informace, resp.intenzivnější je to v tom smyslu jaké úvahy měl ten, kdo žalobci informace dával (pro jeho postavení jako „bojovníka proti komunismu“) a dále JUDr.Svejkovský argumentuje, že jsem se informacím Hutky nebránil dříve „… a to pro pravdivost údajů a pro veřejnou známost údajů“.

– 4 –

JUDr. Svejkovský se odvolává na intelektuálno badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů. O ně se zase opírají státní orgány, například milionáři v Senátu. Tyto mozkovny,

zplozené za normalizace tvoří osu oněch státutvorných komisí. Uzavřel se kruh kámošů. Maximálně se komisariát odvolá na polistopadový bulvár z regálů levných knih. Švejkovsky je však v odpovědi nastolen triumf, který otřese rozsudkem: heslo z Wikipedie – Srp starší.

Heslo je vystřižené z počítačů během vycházky v Bohnicích. Kdo jej bez ptaní stvořil jen tuším. Předevčírem jsem jej doplnil – nikoliv vymazal – a přidaný text den poté zmizel. Obě verze mám zkopírované. Možná navrhnu soudu tip na svědka, pokud není zrovna léčen v budově, kde mají kliky jen zvenčí.

Prý se na obrazovce objevily o vás falzifikáty a stěžoval jste si Radě pro rozhlas a televizi.

Ano. Sám mám čtyři různé podoby mého tzv. Vázacího aktu ze stejného místa, dne a hodiny. Co však provedla ČsTV v pořadu 168 hodin je zvěrstvo. Dala na obrazovku jakýsi originál o mně, který údajný policista vůbec nenapsal. Ten loni vydal úředně potvzené prohlášení, že není autorem a tedy, že jeho údajný text se nemůže týkat ani mně. Navíc v 70.letech nemohl mít počítačovou sazbu. Státní televize k záznamu z roku asi 1979, jako jeho součást,pak přilepila moji barevnou fotografii někdy po roce 1989.

Jeden z textů na Hutkových stránkách, který rovněž publikovala Česká státní TV, jsem dal oficiálnímu soudnímu grafologovi. Vydal obsáhlou zprávu, že jde o falzifikát v plném rozsahu. Mohu ji vydat. Nafotil jsem TV obrazovku. Jsem zvědav, jak se z toho Rada vylže. Jak se z toho celostátní vylže – a hlavně kdo s tím něco konečně udělá… Prostě, jsem na výsledky grafolaboratoří věru zvědav.

A nejen to: Po patnácti letech jsem znovu požádal ministerstvo vnitra o kopii lustračního osvědčení. Poslalo odlišnou verzi, než jakou soud svým rozhodnutím nařídil výrokem uvést. Oba rozdílné texty mají totožné datum, dokonce číslo jednací, pod oběma je podepsán ministr Gross, byť je v druhém případě již několik let po smrti.

Je pravděpodobné, že podobný záměr obdržel bývalý předseda vlády Sobotka, který mne neschválil do etické kiomise. Co popisuji je nezvratný ksicht desinformačních tajných služeb. Žádný čtenář Parlamentních listů neví, jaká lejstra o něm kolují, neví, že byly pozměněny a zfalšovány. Že na této falsum-road si může kdokoliv přidávat nebo mazat. Takový čučkař rozhodne a O2 vám napíše že v daném místě nelze pevnou telefonní přípojku realizovat a ruší automaticky smlouvu, ačkoliv ze stejného aparátu voláte třicet let a i v této chvíli je v něm obsazovací tón. Jenže jaksi zapomenuli dát rozkaz účtárně, která desítky let pokračuje v zasílání faktur. Čučkaři určitě sledují Parlamentní listy a nyní uhánějí do Valdštejnské ulice. Nebo možná do té vaší….

Shrnu: Pakliže se na písemnosti vrazí razítko tajné, nedivme se, že ti v kuklách rozbijí dveře beranidlem. StB zazvonila.

HUTKA 1
HUTKA 2
HUTKA 3
HUTKA 4
HUTKA 5
HUTKA 6
HUTKA 7

HUTKA 8

HUTKA 9
HUTKA 10
HUTKA 11
HUTKA 12
HUTKA 13
HUTKA 14
hutka vystehovani
HUTKA 15
HUTKA 16
HUTKA 17
HUTKA 18
HUTKA 19
HUTKA Blazek
HUTKA Blazek 2
HUTKA falsa1
HUTKA falsa2
HUTKA falsa3
HUTKA falsa4
HUTKA falsa5

 

 

 

Komentáře jsou zakázány.